Tak co, už máte všechny dárky? Napečené cukroví? Všechno kolem vás svítí a voní po Vánocích, takže už můžete jen zalézt někam pod deku a užívat si pohádky? Nebo jste naopak v panice, že nic nestíháte, nezvládáte a všichni umřou? Mám dojem, že my v redakci jsme tak někde uprostřed.

Zdravím všechny! První otázka dnešního blogu se nabízí: jak jste si užili HumbookFest? Doufám, že velmi, protože my rozhodně. Vidět každý rok ty zástupy knihomolstva, jak juchají, přátelí se a zásobí čtením na dlouhé zimní večery, je hrozně nabíjející. A my jsme si to letos užily ještě z úplně nové perspektivy!

Když jsem psala minulý blog, měla jsem pocit, kolik ještě máme času – na všechno, na Vánoce, do HumbookFestu, do konce roku a tak. A vůbec, vůbec to nebyla pravda. Všechno se to tak rychle semlelo, že už zítra… ano, zítra… bude zase HumbookFest. Letos je to ale pro nás (a i pro vás) trochu jiné, protože kromě všech hlavních programů, stánků, kreativní zóny a autogramiád chystáme ještě speciální (a trochu vánoční!) kubulínský stánek, kde se budete moct potkat nejen s námi, ale s dalšími autory a třeba si i trochu zasoutěžit a něco vyhrát. Tak pěkně popořadě…

Venku panuje třeskutá zima a svět pomalu (rychle?) propadá té nádherné předvánoční panice. Zrovna ve středu mi přišla zpráva, ve které byl jen obrázek vyfocené televize s Láskou nebeskou, a to pozastavenou v minutě, kde krásně nazdobený vánoční stromek hrdě hlásal PĚT TÝDNŮ DO VÁNOC. Horor ve čtyřech slovech.

Adéla minulý týden ve svém blogu najela na vánoční vlnu a já bych se na ní ráda ještě chvíli svezla. Dneska bych vám totiž chtěla představit další knížku od české autorky, která právě vyšla a kterou jsem mohla ve středu v kanceláři vidět na vlastní oči. Jedná se o Melodii piruet, vánoční romantický příběh od Alice Lily Neradové. A musím říct, že ten třpytivý lak na obálce – který bohužel není možné zprostředkovat na fotce – je úžasný. Pokud si tuhle knížku nebudete chtít koupit, tak se na něj aspoň zajděte podívat do knihkupectví.

To máme dnes ale krásně! Ráno mlha tak hustá, že by se dala krájet, nebo aspoň namazat na chleba, a když se teď přes den zvedla, konečně to vypadá na ten překrásný podzim, kterého jsme se během podzimních prázdnin úplně nedočkali. Nejlepší čas louskat všechny knížky s podzimní tematikou nebo aspoň nějaké pěkné dark academia nebo si prostě za dlouhých večerů udělat nějaký re-readingový maraton své oblíbené série.

Ha, to se mi ještě nepoštěstilo, psát samhainový/halloweenský/dušičkový/vyber si sám blogísek! Doufám, že si dneska užíváte temnou podzimní atmošku s nějakou pěkně tematickou knížkou nebo si aspoň večer pustíte animák Coco, abyste ty vibes dohnali v kondenzovanější formě. Jak nemám ráda podzim (zima, déšť, ble), tak tenhle svátek mi přijde extrémně zábavný, protože má čarodějnický nádech, taky je trochu strašidelný, ale zároveň to může být sranda a žertíky a člověk si může na obličej a nehty namalovat pavučiny a netopýry a nikdo na něj nekouká divně. Zkrátka ideální situace.

Tak a je to tady… nastalo období knih (a to z mnoha důvodů) a vyšla podle mě nejdůležitější YA kniha tohoto podzimu – Období trnů, pro kterou už si můžete dojít do knihkupectví a pokochat se, jak se tajemně blyští supernovou holografickou fólií! Má samozřejmě taky ořízku i vystouplý lak, takže je celá černorůžově krásná.

Pojďte se mnou strávit jeden čtvrtek ve Frankfurtu! Jsem na řadě s psaním blogu a odvážně jsem holkám v redakci slíbila, že to zvládnu, i když od středy do pátku pobíhám po největším knižním veletrhu na světě, scházím se se zástupci nakladatelství a snažím se pro vás vybrat ty nejlepší knížky. Řekla jsem si, že to pojmu jako takový deníkový zápisek, tak uvidíme, jak se mi to podaří…

A možná mi i čouhá sláma z bot. No, znáte to – ať už je to první den ve škole, první den v práci, první den kdekoli, jdete prostě do určitého neznáma. Kolena se třesou, ruce se potí a oči bloudí všude kolem. Takový den ještě vylepšíte, když se vstupní kartou, kterou vám dali na recepci nové práce a kterou neumíte ovládat (protože jste trubka), sjedete nejdřív do minus dvojky na parkoviště a pak vyjedete úplně nahoru na střešní terasu, než konečně dorazíte na to správné patro.