To máme dnes ale krásně! Ráno mlha tak hustá, že by se dala krájet, nebo aspoň namazat na chleba, a když se teď přes den zvedla, konečně to vypadá na ten překrásný podzim, kterého jsme se během podzimních prázdnin úplně nedočkali. Nejlepší čas louskat všechny knížky s podzimní tematikou nebo aspoň nějaké pěkné dark academia nebo si prostě za dlouhých večerů udělat nějaký re-readingový maraton své oblíbené série.

Ha, to se mi ještě nepoštěstilo, psát samhainový/halloweenský/dušičkový/vyber si sám blogísek! Doufám, že si dneska užíváte temnou podzimní atmošku s nějakou pěkně tematickou knížkou nebo si aspoň večer pustíte animák Coco, abyste ty vibes dohnali v kondenzovanější formě. Jak nemám ráda podzim (zima, déšť, ble), tak tenhle svátek mi přijde extrémně zábavný, protože má čarodějnický nádech, taky je trochu strašidelný, ale zároveň to může být sranda a žertíky a člověk si může na obličej a nehty namalovat pavučiny a netopýry a nikdo na něj nekouká divně. Zkrátka ideální situace.

Tak a je to tady… nastalo období knih (a to z mnoha důvodů) a vyšla podle mě nejdůležitější YA kniha tohoto podzimu – Období trnů, pro kterou už si můžete dojít do knihkupectví a pokochat se, jak se tajemně blyští supernovou holografickou fólií! Má samozřejmě taky ořízku i vystouplý lak, takže je celá černorůžově krásná.

Pojďte se mnou strávit jeden čtvrtek ve Frankfurtu! Jsem na řadě s psaním blogu a odvážně jsem holkám v redakci slíbila, že to zvládnu, i když od středy do pátku pobíhám po největším knižním veletrhu na světě, scházím se se zástupci nakladatelství a snažím se pro vás vybrat ty nejlepší knížky. Řekla jsem si, že to pojmu jako takový deníkový zápisek, tak uvidíme, jak se mi to podaří…

A možná mi i čouhá sláma z bot. No, znáte to – ať už je to první den ve škole, první den v práci, první den kdekoli, jdete prostě do určitého neznáma. Kolena se třesou, ruce se potí a oči bloudí všude kolem. Takový den ještě vylepšíte, když se vstupní kartou, kterou vám dali na recepci nové práce a kterou neumíte ovládat (protože jste trubka), sjedete nejdřív do minus dvojky na parkoviště a pak vyjedete úplně nahoru na střešní terasu, než konečně dorazíte na to správné patro.

Venku už se podzim rozjel naplno, bez čaje nebo jakéhokoli jiného horkého nápoje se člověk neobejde a nejlépe se cítí přímo u radiátoru. Na sníh si ale nejspíš ještě nějakou dobu počkáme a kdo ví, jak to s ním bude vypadat. Pokud jste milovníci souvislých sněhových pokrývek a hlubokých závějí a chtěli byste si je užít alespoň na stránkách knížky, můžu vám doporučit Severskou čarodějku, která právě teď vyšla. Jedná se o volně navazující druhý díl knihy Druhá tvář od české autorky Anety Hastíkové.

Můžete mi prosimvás někdo nějak vysvětlit, proč se zrušilo léto a venku je chladněji než leckdy na Vánoce??? To jsme si teda nedomluvili, jo!

Zdravíčko všem! Tak jo, podzim je oficiálně tady. Nejen že je venku takové to počasí, kdy ráno potřebujete vyrazit ve spacáku, abyste nezemřeli, a odpoledne se vám potí snad i oči, ale taky nám do kanclu začaly přicházet podzimní knížky!

Skončila letní horka, začalo babí léto (docela hezké, děkuji pěkně) a přišlo září a s ním nástup do školy. Někdy to asi může být dost nuda, lavice, stejní učitelé a dokola úkoly. Ale představte si, že by vás někdo poslal do školy, která sídlí v obrovském starodávném hradě, je plná různých (tajemných) zákoutí a dějí se tam fakt zajímavé věci. Ne, tentokrát nemyslím Bradavice, i když tam by asi každý z nás nastoupil nejradši. Mluvím o Academii Almus Terra z naší nové knihy.

Co uděláte, když vám do schránky přijdou záhadné dopisy, které se odvolávají na vaši rodinu – a přitom dobře víte, že žádní příbuzní neexistují? Bristol Keatsová by vám řekla jediné: spalte je, hoďte do koše, hlavně nereagujte. Jenže když jde o holku, která se celý život učila přežívat, a k tomu se ještě stará o dvě sestry, je každá šance na změnu lákavá. I kdyby byla sebevíc podezřelá.