Nazdárek párek! Před dvěma lety jsem ve valentýnském blogu psala o fenoménu „Galentines Day“, kdy holky místo romantiky se svou lepší polovičkou (nebo třetinou) slaví čtrnáctý únor se svými kámoškami, protože pořádné přátelství, na rozdíl od některých lásek, trvá věčně.

Nazdárek vespolek, konečně se pomalu, ale jistě začíná blížit doba, kdy zase začneme vydávat knížky naším obvyklým tempem. Abyste rozuměli, leden a únor jsou vždycky trochu slabší, protože všichni vyprázdnili peněženky před Vánoci a nemá smysl snažit se vnucovat nové čtivo knihomolům, kteří jsou zapadaní policovými zásobami.

K tématu dnešního blogu mě ponoukl start hlasování v cenách HumbookAwards, kde se strhla diskuse o tom, co ještě je a co už není young adult. Tedy, ona ta diskuse na různých úrovních už chvíli trvá, ale až ten poslední instagramový příspěvek pro mě byl impulsem k sepsání tohoto článku.

Když jsem byl včera venku, viděl jsem staršího pána, jak venčí psa a čte si přitom knihu. Teda, ono to spíš vypadalo, že pes vede pána, aby se s tím nosem v knize někde nevysekal. A nedávno jsem zase viděl v koloně řidičku, která popojela metr, přečetla si pár řádek, zase popojela, něco přečetla… a takto stále dokola.

Taky máte takovou radost, když k sobě věci ladí? Třeba když vám k sobě ladí ponožky a tričko, knížky v knihovně, když vám ladí vzor na hrnečku s čajem s přebalem na čtečce… Nebo když píšete blog a ladí vám venkovní počasí s knížkou, o které se chystáte psát?

Vítejte v novém roce, doufejme, že bude lepší než ten předchozí, blablabla, všichni to známe. Už se vám povedlo probrat se z vánoční dovolenkové hibernace? Já nevím, jak vy, ale snad každým rokem zvládám tenhle návrat zpátky do reality o něco hůř než v roce předchozím a letos, letos je to teda ultra výživný.

Milé čtenářky a čtenáři, právě začínám psát a vy číst poslední blog letošního podivného roku, takže je čas na nějaké bilancování.

Musím se vám přiznat, že práce z domova má i své nesporné výhody. Si tak sedím v pracovně, z dolního patra se ke mně nese vůně právě pečeného vánočního cukroví, venku je ještě trocha sněhu a s každým dalším hrnečkem je ten můj speciální vánoční punč lepší a lepší (recept poskytuji pouze na vyžádání).

Máte kolem sebe někoho, kdo není hard knihomol jako vy, ale sem tam po nějaké knize hodí očko? Nevíte, co mu věnovat pod stromeček, aby kniha neležela po Vánocích v koutě?

Je to tady, je to tady! Vytáhněte vánoční svetry, světelné řetězy a adventní věnce, pusťte koledy, tahle neděle je první adventní a už je naprosto legální, dokonce vhodné (!!!), abyste začali s vánočním šílenstvím a zdobením. A kdo se do toho nepustí, je pěkný Grinch!