Začnu dneska obligátním meteorologickým okénkem. Zdá se, že podzim už se definitivně rozhodl připomenout nám, že zima není daleko. V noci začalo mrznout, rána jsou pořádně studená a člověk už si při odchodu z domu musí dávat pozor, aby nezapomněl šálu. Na druhou stranu nás ale podle předpovědi čeká ještě několik krásných slunečných podzimních dnů, takže si snad užijeme i trochu toho barevného listí, než se definitivně zachumláme do zimních kabátů. A pokud se vám ven zrovna nebude chtít, mám pro vás samozřejmě jiný návrh. Uvařte si čaj, vezměte si deku a nějakou pěknou knížku. Těch totiž máme v CooBoo na podzim opravdu požehnaně.

Knihy, kde je protagonistou padouch, jsou vlastně docela příjemnou změnou ode všech osudem vyvolených a chrabrých, co mají pěkně zadělaný rozvrh, jen aby zachránili svět. Padouch si se záchranou lidí naštěstí starosti nedělá, ale nabitý program má bohužel taky. Veškeré to soupeření dobra a zla je prostě pro obě strany někdy pěkně úmorné, ale čas od času se ponoříte do zloduchova příběhu a postupně zjišťujete, že on vlastně není tak úplně zloduch. Že se musí někdy začít chovat hrdinsky, protože takzvaný hrdina neodvádí moc dobrou práci. A pak je z padoucha najednou hrdina. Takže už není padouch.

Kdyby se mě někdo zeptal, jak vypadá knižní podzim v koncentrované podobě, letos bych měla úplně jednoduchou odpověď: minulý týden. Podzim je totiž v nakladatelském světě hlavní sezóna. Blíží se Vánoce, do knihkupectví míří ty největší hity roku a seznam knih, které si člověk chce přečíst, roste rychleji než hromada mých nepřečtených pracovních mailů. A letošní podzim si řekl, že nebude ztrácet čas. Během několika dní za sebou totiž proběhly dvě největší knižní události roku. Teda pro nás. Samozřejmě. Mrk mrk.

Dneska mám na blogovacím programu dvě věci a výjimečně ani jedna z nich není představení nové úžasné knihy, na které právě pracujeme (i když jich tu samozřejmě máme pěknou řádku, jen si tu na ně budete muset počkat do příště).

Příští týden je HumbookFest… Je nutné si to říct takhle naplno, protože ani mně samotné to úplně nedochází. Rok se s rokem sešel a je tady další, již 11. ročník. Ano, máte pravdu, letní počasí to vůbec nenapovídá a mohlo by se zdát, že do podzimního festivalu ještě času dost, ale opak je pravdou. Již za týden tu s námi bude Kasie West a Marissa Meyer a pak v sobotu začne nezapomenutelný den plný besed, knih a skvělých cosplayů.

Zdravíčko vespolek! To léto jsme už asi definitivně odpískali, co? No nic, jdu se zabalit do svetrů a hibernovat, než přijdou aspoň Vánoce, dřív mě nebuďte. To je totiž hlavní problém, který mám s podzimním pochmurným počasím: chce se mi spát. Ale jakože pořád. A to člověka hrozně brzdí v žití! Nicméně, konec meteorologického okénka, mám tu dneska hned TŘI knihy, o kterých vám potřebuju říct, tak se prosím vás připravte.

Sluníčko svítí, panují příjemné letně-podzimní teploty a zanedlouho nás obklopí pestré teplé barvy, které budou úplně dokonale ladit s obálkou knížky, kterou bych vám dnes chtěla představit. Tenhle týden k nám do kanceláře doputovala z tiskárny a všem se nám moc líbí. Protože nemá jen pěknou obálku, ale obsahuje i spoustu větších a menších ilustrací a úplně dokonalou mapu.

Nové modemy na wifi jsou vážně něco, dokážou vám říct, kolik je hodin, kdo má svátek i jaké je venku počasí. Dlouho jsem žádné meteorologické okénko nepsala, ale ani se mi do toho vlastně nechce, protože na dovolené mě hřály třicítky a pak jsem se vrátila do podzimní oblačnosti a nepříjemných deštíků. Jsem ten nejslabší boží bojovník, proč mě vesmír pořád zkouší?

Mám takový pocit, že kdybych měla sestavit žebříček svých nejoblíbenějších kubulínských autorů, Ruta Sepetys by se v něm pohybovala hodně, hodně vysoko. Možná jsem trochu zaujatá, protože jsme se už několikrát setkaly a můžu zodpovědně prohlásit, že je báječná nejen za svými písmenky, ale i jako člověk. Její knihy umí chytit za srdce a někdy ho taky pěkně zlomit. A já právě chystám k vydání tu nejnovější z nich.

Podobně jako Bára si dneska neobvykle dovolím vynechat meteorologické okénko. Nevím, jak vy, ale já mám toho všeho počasí za letošní léto už docela plné zuby a asi tak poprvé v životě se už v srpnu těším na podzim. (Šokující, vím.) Takže pojďme rovnou k věci. Dneska si povykládáme něco o Sběratelce písní, nové knize od Karolíny Meixnerové.