Čauky mňauky! (Nebo taky Nazdárek párek!, jak občas říká Katka) Tak se všichni zase uklidníme, když už teď víme, jak to vlastně bude s novou knihou od Sarah J. Maasové.

Moji milí Kubulíni, dneska ani nebudu psát žádné úvodní řeči a hned se vrhnu na knihu, na které právě pracuju. A hned pochopíte proč. Tahle kniha je totiž nejdelší v celé historii CooBoo. A tak jsme si k desátým narozeninám nadělili opravdu pěkný dárek – bichli hustě vysázenou malým písmem, která ale i tak má krásných 976 stran.

Jako neptejte se mě, co se to venku v poslední době děje, ale je to zlo. Chvilku příšerná zima, která se ale lživě schovává za sluníčko, jenže když nahodíte letní outfit, zjistíte, že vám nejspíš upadnou prsty u nohou. Chvilku teplo, ale pro změnu zataženo s oblohou někde u země a ospalo a úplně marno. A ještě o chvilku později takový slejvák, že vám je deštník úplně k ničemu, ale zato nemusíte prát, žejo.

Dneska na mě zase vyšlo psaní blogu, ale pod vlivem arktických teplot v uplynulém týdnu (ve středu ráno jsem při první procházce se psem tiše záviděla jednomu pánovi, kterého jsme potkali, že si chytře na venčení vzal rukavice, a na další vycházky jsem si oblékla svůj nejteplejší zimní kulich a smutně jsem koukala na předpověď počasí, z níž jsem se dozvěděla, že v tu chvíli je v Praze o čtyři stupně chladněji než v Reykjavíku…)

Dnešní blog bude o jedné speciální knižní lovestory, kterou chystáme.

Nejen knihami živ je člověk (ano, tohle tvrzení je samozřejmě úplný nesmysl, ale potřeboval jsem nějak začít), a tak se někdy stane, že i takový stydlivý a nesmělý redaktor jako já vyrazí mezi lidi. A to dokonce hned mezi opravdu spoustu lidí.

Minulý týden jste se kvůli svátku museli obejít bez našeho pravidelného blogu, ale dneska jsme zpátky. A já se budu držet tradice a psát o počasí, jak už to tak v poslední době děláváme!

Ahoj kubulíni, určitě jste od minulého týdne nezapomněli, jak si Tereza s Katkou užily veletrh v Bologni – a že tam snědly spoustu zmrzliny.

… a za zmrzlinou. A za těstovinami. A vínem. A kafem. Nezapomněla jsem na zmrzlinu? A na knihy? Na spoustu knih?

Poslední dobou se nám tady rozšířil takový nemilý zvyk, kdy si tak v klidu pracujete, žužláte si tužku a natahujete se pro hrnek s kafem, najednou se rozlétnou dveře a někdo vesele vhopká dovnitř, že jdeme natáčet video.