Je to zase tady! To období v roce, kdy se Holešovice hemží knihomoly, kteří zvesela a s plnou peněženkou přicházejí na Svět knihy utratit své životní úspory (nebo aspoň výplatu). Protože odejít z výstaviště bez jediné knihy je podle mě zhola nemožné. Kdo to dokáže, ten to nemůže mít v hlavě v pořádku. No fakt! Přece! Tolik knih najednou! Tolik báječných knih!

Letos v květnu je někdy tak teplo, že mám pocit, že začalo léto, dětem se blíží prázdniny a je čas plánovat dovolenou. Ona to úplně není pravda a dnešní deštivé počasí to potvrzuje, ale i tak se můžeme v dnešním blogu zasnít a začít si představovat, kam bychom se chtěli vydat v létě na cesty. A projet si kus Států by rozhodně nebylo od věci, a když už ne doopravdy, tak aspoň na papíře s Kasie West. Vzít karavan, pár kamarádů (z dětství?) a vyjet vstříc novým místům a dobrodružstvím…

Zdravíčko vespolek, dneska si dáme jeden blogísek ze záhrobí, co říkáte? Už se mi po CooBoo tak stýskalo, že jsem na mateřské nevydržela a musela jsem si dát redakci jedné knížky. Zvlášť proto, že se na ní podílela moje oblíbená česká autorka (mrk mrk) Ola alias Nofreeusernames a taky dvě další superkreativní humbookové duše Monča Seidlová a Marky Forejtová. Můžeš říct: Miluju tě je na světě, zaplavuje Instagram a my jí v CooBoo rozhodně musíme věnovat blog, žejo!

O téhle knížce už se chystám psát nějakou dobu, ale pořád na mě nějak nepřicházela řada. A dneska jsem se konečně dočkala. Zajímavá je minimálně v tom ohledu, že tak nějak souběžně se chystal k vydání její původní (anglický) text a na jeho motivy se natáčel film. A ten byl ve finále překvapivě hotový dřív než knížka. Byl dostupný na Amazonu, Netflixu a v některých státech ho promítali i v kině. Jmenuje se See You on Venus.

Je to neskutečné, ale největší knižní svátek, Svět knihy, už nás čeká za měsíc a kousíček! Vám se to možná bude zdát jako strašně dlouhá doba, ale my jsme jím žily už zhruba od druhé poloviny prosince, protože knihy, které vyjdou tak akorát před touhle velkou slávou, jsme připravovaly samozřejmě už dlouho dopředu. Momentálně se tisknou v tiskárnách a my se nemůžeme dočkat, až si jimi budeme moct zalistovat. Redaktorský život však pádí vpřed jako splašená herka a už se brodíme příběhy, které si budete moct přečíst o prázdninách nebo na podzim.

Tentokrát jsme o sepsání kubulínského blogu požádali naši stážistku, která k nám od září týden co týden chodí nakukovat do redakce. Má tak možnost si vyzkoušet v přímém přenosu, co všechno obnáší práce v nakladatelství. No a náš každotýdenní blog je jen střípkem, který ji rozhodně nemohl minout.

Vím, vím, dva týdny tu teď bylo ticho po pěšině a žádný blog z kubulínské redakce, je mi jasné, že naši pravidelní čtenáři byli velmi zarmouceni… :D

Poslední dobou mám pocit, že se knihy dělí na dvě skupiny – podle anotací. Na knihy, kde se vlastně dozvíte (skoro celý) příběh už v anotaci a jen si řeknete: „To by bylo dobrý rozvést do delšího textu a zažít v knížce na více stránkách.“ Tuhle knihu si koupíte, začnete ji číst a je to skvělé, protože dostanete přesně to, co jste čekali. Ne že by tam nebyla žádná překvapení, příběh nějak plyne, samozřejmě se posune, udělá nějaký ten plot twist a vy dočítáte knížku s tím, že byla tak super, jak jste vlastně na začátku čekali.

Adéla minulý týden psala o Mrtvé říši od Stacey Marie Brown a ukázala tu její famózní českou obálku. Já bych dnes chtěla představit jeden český rukopis, který má s Mrtvou říší cosi společného.

Když jsem včera ostatním kubulínkám nabídla, že dneska napíšu blog, protože vám potřebuju představit další knihu od Stacey Marie Brown z divokého světa lidí a fae, opravdu jsem si nemyslela, že budu v pátek ráno sedět u počítače, který na mě bude posměšně blikat černým kurzorem na bílém pozadí, protože já akorát koukám z okna, mám okno a hlavou se mi honí jen: „Všichni jsou mrtví, Dejve…“