Jestli dneska čekáte nějaké lehounké pohodové letní počteníčko, bublinkatou limču s dvoubarevným brčkem nebo tak něco… tak vás asi zklamu. Vydáme se totiž do podsvětí za Hádem a Persefonou v posledním dílu Doteku temnoty, nazvaném tentokrát Dotek chaosu.

Detektivky na léto? Ano, prosím! A nejlépe od někoho, kdo je umí napsat tak, že přestanete vnímat okolí a podezíravě se díváte na všechny kolem sebe. Přesně tak píše Maureen Johnson – a Smrt v Jitřním domě, která vyšla začátkem června, vás o tom znovu přesvědčí.

Je to tady…! Konečně nastal TEN DEN. Den konce školy, vysvědčení a oslavných zmrzlin. Den, který tak nějak všichni vnímáme jako ten pravý začátek volna, léta a prázdnin, i když už do školy nechodíme. Myslím, že se na něj ve skrytu duše těšíme možná téměř všichni – znamená nejen konec povinností a úkolů a testů, ale hlavně začátek jiného času.

Je krásně, sluníčko svítí, prázdniny se kvapem blíží a především ti, co ještě chodí do školy a studují, můžou dvojnásobně zajásat. Nastane ideální období pro to, vyvalit se s knížkou k bazénu. Chvíli si číst, pak se smočit ve vodě a zase si číst. Já už tedy tohle štěstí nemám, tiše všem šťastnějším závidím, ale knížky můžu louskat pořád. Je to moje práce. A právě o jedné knížce, kterou jsem nedávno přelouskala a kterou už si můžete i koupit, bych vám ráda dneska napsala.

Ahoj všem, jak se daří? Venku konečně máme něco jako léto, takže já mám hned lepší náladu. Už se vidím někde u moře nebo v parku na dece s ledovou kávičkou a tím nejlepším kouskem ke čtení. Máte to tak s přicházejícím létem taky?

Doufám, že vás Bára minulý týden nadchla Srdcem přes palubu stejně, jako nadchla mě. Úplně totiž zbožňuju tyhle letní contempo romanťárny – nejvíc, když se jejich hrdinové podívají na nějaká zajímavá místa, kam bych chtěla jet taky. Člověk aspoň může cestovat ze čtecího křesla a přitom hledat letenky a jízdenky, cestovat prstem po mapě, googlit, jak to kde vypadá (právě u Srdce přes palubu to fakt doporučuju), a představovat si, kam by mohl o prázdninách nebo o dovolené odfrčet.

Přestože se vůbec nezdá, že se blíží léto a prázdniny, je tomu tak. Nevěříte? No tak se nedívejte z okna (kde se poslední dobou střídá listopad s dubnem a říjnem), ale do kalendáře… Začátek léta už se chystá a to teplo prostě musí přijít. Třeba už, konečně, tenhle víkend! A s přicházejícím teplem je čas se naladit na léto a prázdniny a cesty a dobrodružství. A pokud si to zatím nemůžete dovolit a škola nebo práce vás ještě nepustí, aspoň si můžete připravit seznam knih na léto.

Svět knihy 2025 je za námi. My jsme si ho všechny užily a doufáme, že ti z vás, co na něj dorazili, taky. Řekla bych, že to tentokrát vážně stálo za to. Byla tam neuvěřitelná spousta akcí, moře knih a hodně zajímavých lidí. Ale květen u nás není jen o pražském knižním veletrhu, pořád totiž chystáme další a další knihy k vydání. Některé z květnových krásek to bohužel na veletržní pulty nestihly a já bych to jedné z nich ráda vynahradila aspoň tím, že jí věnuju dnešní blog.

Rok se s rokem sešel a máme tu opět květen, mistrovství světa v hokeji, a hlavně, HLAVNĚ (!) Svět knihy, svátek všech knihomolů, který nemůžete vynechat. A pokud váháte, který den k návštěvě pražského výstaviště zvolit, určitě vám doporučím sobotu. Sobota na Světě knihy se totiž rovná HumbookStage, kde má CooBoo i letos spoustu programu.

Zdravíčko všem! Jak jste si užili včerejší volno? Musím říct, že hodit si v tomhle nádherném počasí na zahradě nohy nahoru a jen tak si číst s ledovým kafem v ruce bylo přesně to, co jsem potřebovala – ještě že si jaro na chvíli odskočilo a pustilo k tomu tohle letní teplíčko. Doufám, že jste si přečetli taky něco pěkného. A pokud máte pocit, že už jste všechno přelouskali, máme pro vás pár tipů na knížky, co teprve přijdou.